Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářůzjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele? Brněnská teatroložkaŠárka Havlíčková Kysová využila nejaktuálnějších informací o problému a jeho řešení atak také uchopila svou wasserbauerovskou monografii s nezvyklým názvem Režisér jakokoncept...Snaha o využití nových metodologických postupů přivedla autorku k detailnímu rozboruřeči pramenů a možností, jak je číst. Režisérovu osobnost ukázala v ohnisku různýchprostředí a vlivů, jež podrobně rozebírá s využitím široké palety aktuálních poznatků. Zanalýzy zdrojů právem usoudila, že některé dosavadní kategorie jsou komplikovanější,než by se mohlo zdát z projevů dobových kodifikátorů. Pojetí operního režiséra jakosoubor proměnlivých konceptů vypovídá o metodě vskutku neotřelé, zprostředkujícívšak pozoruhodný obraz atmosféry v českém divadelnictví 50. a 60. let dvacátéhostoletí.