Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů prvnípoloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován zazakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkovánído konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavnépromýšlení a rovněž kritiku předpokladů a hranic marxismu. Nečiní tak ovšem nikdy z vnějšího,nezaujatého stanoviska, ale vždy z perspektivy „krizí“ marxismu samého, tj. z hlediska událostí, kterépřinášely nové emancipační výzvy a vytvářely nová revoluční hnutí. Tento přístup zdobí i Korschůvnejvýznamnější spis Marxismus a filosofie (1923), jímž vstoupil do debat o dalším směřování marxistickéfilosofie, které vyvolala jak říjnová revoluce v Rusku, tak i následující revoluční události v Německu.V českém výboru čtenář nalezne kromě této slavné eseje i Korschovu odpověď kritikům („Současný stavproblému Marxismu a filosofie“, 1930) a tři kratší texty z raných dvacátých let 20. století, jejichžspolečným jmenovatelem je otázka nové koncepce materialistické dialektiky a materialistického pojetídějin.