Na celém světě lidé starověku chápali, že individuální vědomí vychází z univerzálního pole vědomí, a tudíž je věčné a přežívá pomíjivé fyzické tělo. Provozovali nejrůznější duchovní praktiky k tomu, aby přechod na druhou stranu proběhl co možná nejpříznivějším způsobem. Tyto praktiky lze popsat jako jistý druh alchymie, při níž jsou odkládány základní prvky a realizují se vyšší úrovně vědomí. Výsledkem je vytvoření duchovního těla, které nese vědomí za hranice fyzické smrti. Tyto duchovní přípravy jsou symbolizovány ve védské, egyptské a hebrejské tradici jako božské schody nebo žebřík či stoupající stezka, na níž člověk krok za krokem postupně pozvedá své vědomí, až dojde odpočinku v náručí nekonečna a stane se "nesmrtelným". Tento duchovní proces vysvětluje například reinkarnaci dalajlámy, jehož převtělení v dětství potvrzují fyzická a spirituální znamení, která naznačují, že vědomí bylo přeneseno z jednoho života do dalšího. V této knize mapuje Robert Cox duchovní cestu vědomí, která se za posvátnou naukou o nesmrtelnosti skrývá, a dopodrobna odhaluje praxi tvorby duchovního těla. Také ukazuje, jak se tato starověká duchovní věda překvapivě podobá nejnovějším vědeckým teoriím, jako je například teorie o vlnách a částicích či teorie jednotného pole, a odhaluje, že soudobá věda teprve nyní procitá do této starověké vědy o nesmrtelnosti.