Kniha přináší soubor devíti reflexivních povídek odrážejících některé aspekty životní reality bývalého východního Německa. Hrdinové Sanderových příběhů jsou většinou lidé žijící v nudných, stereotypních podmínkách. Doléhá na ně nedostatek příležitostí k sebeuplatnění, ale i apatie a lenost. Většinou se ani nepokouší něco měnit. Ztělesněním tohoto fenoménu může být například nezaměstnaný muž, který tráví dny překonáváním rekordu v délce pozorování moře. Zbytečnost a absurdnost jeho počínání koresponduje i s obsahem dalších povídek a dotváří tak rozporuplnou atmosféru společnosti, která prošla zásadním politickým zvratem.