Evropa pozdní renesance očima moravského kavalíra

Zdeněk Brtnický z Valdštejna (1582–1623), moravský šlechtic předbělohorské doby, je autorem pozoruhodného deníku, ve kterém zachytil mnoho zajímavého o každodenním životě vyšších vrstev v českých zemích v daném období, ale především své zkušenosti a zážitky z kavalírských cest po řadě evropských zemí. Ondřej Podavka využívá tento unikátní pramen k vykreslení života Zdeňka Brtnického. Věnuje se humanistickému vzdělání, jehož se mu dostalo, jeho četbě a intelektuálním a uměleckým zájmům, hudbě a divadlu. Pozornosti se dostává síti kontaktů, jež si moravský šlechtic na svých cestách vybudoval, a jeho luteránskému náboženskému zázemí. Zvláštní místo zaujímá vztah ke Karlu staršímu ze Žerotína, nejvlivnější postavě mezi moravskými nekatolickými šlechtici. Zdeněk Brtnický je představen také jako manžel a správce svých panství vyřizující záležitosti poddaných. Epilog knihy sleduje jeho zapojení do stavovského povstání na Moravě, kdy byl v roce 1619 zvolen jedním ze zemských direktorů a stal se komorníkem krále Fridricha Falckého. Po Bílé hoře za to zaplatil zatčením, propadnutím veškerého majetku a uvězněním na brněnském Špilberku, kde záhy nato zemřel.