O Volyňských Češích na Ukrajině toho nebylo napsáno mnoho. Doufáme, spolu s mou tetou Tamarou, autorkou těchto vzpomínek, že její kniha přispěje k dotvoření obrazu několika generací těchto Čechů jako lidí odhodlaných, silných a pracovitých. Lidí, kteří se v 19. století vydali na východ začít nový život, a nakonec se, aniž to tušili, ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě.

Celá kniha je především věnována památce mojí nezapomenutelné, drahé babičky Heleny Postlové, její matky, mojí prababičky Anežky Kunové a mého dědečka Antonína Postla, kterého jsem nikdy nepoznala.