Anatomické poznatky se tvoří již přes 2000 let, publikace se zabývá antickými počátky oboru, sleduje klíčové osobnosti působící v Egyptě, Řecku a Římě. Zachované anatomické dílo geniálního Galéna založené na poznatcích u zvířat se stalo pilířem pro udržovatele antických poznatků v arabských zemích, pro školu salernskou a středověké evropské anatomy. Mezi obnoviteli anatomie a průkopníky lidských pitev po tisíciletém přerušení působili méně známí anatomové: Mondino dei Liuzzi, Gabriele Zerbi, Niccolo Massa, Jacobo Berengario a další. Do anatomických studií se zapojují výtvarní umělci: Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Albrecht Dürer. Pojednávané období završuje vynikající dílo z raného novověku, které vytvořil Andreas Vesalius, který je kriticky srovnáván s Galénem. Autory dělí cca 1300 let.

Práce vychází převážně z excerpcí a hodnocení přístupných děl v latinském jazyce, dokládá spolu s ilustracemi v tomto období postupné předávání a zdokonalování poznatků klasické anatomie – základu pro rozvoj vědecké medicíny.