Džihádistická propaganda, která se šíří volně na internetu ve formě online časopisů, je stále se prohlubujícím trendem, který dnes představuje významnou bezpečnostní hrozbu. Ta může vést k radikalizaci a rekrutaci osob do džihádistických skupin, ale i k jejich motivaci provést teroristický čin uvnitř nepřátelské společnosti. Předkládaná publikace se zabývá třemi případy džihádistických časopisů, za kterými stojí významné islamistické organizace. Jedná se o časopis Inspire, který vydává Al-Káida na Arabském poloostrově, časopis Dabiq, jenž je počinem tzv. Islámského státu, a Azan, za nímž stojí Pákistánské hnutí Tálibán. Analýza jednotlivých případů vychází z modelu analýzy propagandy od Gartha Jowetta a Victorie O’Donnellové. V knize jsou představeny způsoby a techniky, které islamistické organizace využívají k propagandě vlastní ideologie a zejména k manipulaci s cílovým publikem. Součástí jsou názorné ukázky vizuálního zpracování vybraných časopisů, které doplňují textový obsah. V závěru dochází ke vzájemnému porovnání představených případů, přičemž jsou identifikovány základní charakteristické rysy dané formy džihádistické propagandy.