Nekonvenční, reportážní formou psaná etnografická sociálně historická studie odhalující zásady fungování sofistikovaných subkultur, které utvářejí svět současného umění. Na této knize Thorntonová pracovala pět let a její závěry vycházejí z dvou set padesáti rozhovorů s významnými světovými umělci, galeristy, kritiky, sběrateli, kurátory nebo účastníky aukcí. Pro svá pozorování Thorntonová zvolila formát „jeden den v životě“. Jednotlivé příběhy se odehrávají během sedmi dnů v šesti nejvýznamnějších městech umělecké scény – New Yorku, Los Angeles, Londýně, Basileji, Benátkách a Tokiu. Vystupuje v nich pestrá škála postav, které hájí protichůdné definice umění. Pro některé je umění luxusním zbožím nebo zábavou, pro jiné intelektuální prací či jakýmsi alternativním náboženstvím. Thorntonová sleduje strhující dramata při večerní dražbě v aukční síni Christie's, průběh proslulého semináře na CalArts, elitní prodejní přehlídku umění v Basileji, zákulisí soutěžení o Turnerovu cenu pořádanou galerií Tate, zvláštnosti časopisu Artforum a kritiků pro něj píšících, eskapády v ateliéru Takašiho Murakamiho a Benátské bienále jako kurátorskou říši divů. V jednotlivých kapitolách Thorntonová zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. Kniha byla v roce 2008 deníky The New York Times a The Sunday Times označena za nejlepší knihu roku.