Opiová zpověď T. De Quinceyho (1785 - 1859) se po mnoha stránkách vymyká běžné memoárové literatuře, na jakou byli angličtí čtenáři z počátku devatenáctého století zvyklí. Opium mu otevřelo "bránu rajských rozkoší", svět úchvatných vizí, snů a fantastických smyslových vjemů, jen aby ho vzápětí uvrhlo do propastného utrpení fyzického i duševního. Jde o pozoruhodné vylíčení psychedelické zkušenosti, a to půldruhého století před "klasiky" 60. let.