Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě. Kniha nabízí přehled soupeřících „škol“ teoretického myšlení stojících v pozadí studia dějin, přičemž empirická metoda je zde pojímána jen jako jedna z možností, jak se lze dějinami zabývat. Čtenáři se předkládá stručný a kritický úvod do idejí, technik a institucionálních praktik, které umožnily ustavení historie jako svébytného vědeckého oboru. Procházejí se zde hlavní soubory teoretických poznatků užívaných k objasňování minulosti a zkoumá se vliv takových idejí na skutečné příklady historického psaní i na některé obory historického bádání. Kniha není o „historiografii“ či „dějinách historie“, spíše v ní jde o prozkoumání způsobů, jak teorie utvářela praktické historické psaní.

Kapitoly: Nová vědeckost v dějepisectví kolem roku 1800 Rankeovská tradice v britské historiografii Profesionalizace a institucionalizace historie Marxistická historiografie Historie a sociální vědy Annales Poststrukturalismus a historie Psychoanalýza a historie Antropologické přístupy Komparativní historie Politické dějiny Sociální dějiny Hospodářské dějiny Intelektuální dějiny / dějiny idejí Od dějin žen k dějinám genderovým Rasa, etnická příslušnost a historie Hlasy zespodu: Lidové dějiny v cardiffských Docklands