V předkládané knize autor zkoumá, jak se k učení Ježíše Krista staví islám, a zabývá se otázkou ideologických a teologických rozporů mezi těmito dvěma světovými náboženstvími. Lhoťan se tak snaží překlenout mnohdy příliš povrchní pohled na islám formulovaný propagátory mezináboženského dialogu.

Kniha poukazuje nejen na zásadní rozdíly mezi interpretací postavy Ježíše Krista v islámu a křesťanství, nýbrž také poukazuje na problémové části mezináboženského dialogu, kdy křesťané mnohdy podléhají strachu z kritiky kontroverzních části islámu. Přitom by však části islámu, jež jsou neslučitelné nejen s křesťanstvím, ale i s civilizovanou společností ctící humanitu a lidskou svobodu, neměly být přehlíženy.

V Čechách a na Moravě bývá součástí islámské misie místy až agresivní a lživá agitace zaměřující se proti křesťanství, kdy je muslimy využíváno protikřesťanských a protikatolických nálad v české společnosti. Tato kniha proto představuje sumarizaci základních faktů potřebných pro pochopení problému islámu a islamizace, a to nejen křesťany, ale i ateisty.

Byť je autor bývalým muslimem, jenž se po studiu života Ježíše Krista přiklonil ke křesťanství, uctívá jako zásadní hodnotu danou Bohem právo na svobodu přesvědčení. Jeho kniha tedy není zamýšlena jako prezentace pozitivního obrazu křesťanství na úkor islámu či ateismu, spíše má být české společnosti jakýmsi varováním, poněvadž vlivem současné expanze islámu podpořené vymíráním křesťanského společenství mohou již příští generace žít ve společnosti islámem formované. Na příkladu takovýchto společností podřízených islámskému právu se dnes již ukazuje, že i středověká křesťanská netolerance byla oproti vládě islámu jen „procházkou růžovým sadem“.