Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit?

Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.

Tam ve vesmíru už to začalo.